Nejlepší diplomové práce 2020
1. místo
Mgr. Lukáš Petera – Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova a RNDr. Martin Ferus, Ph.D. – Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, AV ČR
Název práce: Důsledky éry velkého bombardování pro chemickou a prebiotickou evoluci raného Marsu a Země
Lukáš Petera ve své diplomové práci shrnul a interpretoval výsledky laboratorních experimentů zabývajících se následky dopadů asteroidů na vývoj mladých planet těsně před možným vznikem života. Vznik života totiž může souviset s horkem ve vzniklých kráterech a s železnými jíly pocházejícími z rozmělněných kusů meteoritů. Existuje celá řada důvodů se domnívat, že podobným způsobem mohl vzniknout život také na Zemi či na Marsu. „Na zamrzlém Marsu o tom můžeme najít důkazy, a když prostudujeme mladé exoplanety, můžeme vidět známky impaktů asteroidů i v jejich atmosférách.
2. místo
Katrin Bučková, MSc. a prof. Ing. Miroslav Píška, CSc. – Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické Brno
Název práce: Pokročilá technologie výroby kloubních implantátů metodou EBM
Pokročilá technologie výroby personalizovaných kloubních implantátů metodou EBM, což je anglická zkratka pro Electron Beam Melting, aditivní výrobní technologii využívající elektronový paprsek k tavení a následně spékání kovového prášku vrstvu po vrstvě do příslušných tvarů. Katrin Bučková se v práci zabývá materiálovými, mechanickými, tribologickými i únavovými vlastnosti implantátů z titanové slitiny Ti6Al4V (nejpoužívanější titanová slitina), návrhem nového unikátního designu personalizovaného kolenního implantátu a také technologií jeho inserce. Jedná se tedy o kloubní náhrady „šité na míru“ každému pacientovi.„Hlavním smyslem mé diplomové práce je pomoci lidem od bolesti a navrátit jim radost z pohybu,“ vysvětluje hlavní motivaci své práce Katrin Bučková. „Příčin ztráty mobility je stále více, mezi nimi vyniká onemocnění kloubů vlivem sedavého zaměstnání, obezity, ale také snahy o nadměrné sportovní výkony,“ zdůvodňuje naléhavost svého výzkumu.
3. místo
Ing. Lenka Bardoňová a Mgr. Kateřina Mamulová – Kutláková, Ph.D. z Centra nanotechnologií, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Název práce: Příprava nanovlákenných vrstev s obsahem jílových minerálů pomocí elektrostatického zvlákňování
Nanovlákenné materiály zažívají v posledních letech velký rozmach, mimo jiné i na poli medicíny, kde mohou fungovat jako nosiče léčiv v těle nebo kryty na rány. U mnoha nanovlákenných materiálů však dochází k tzv. burst efektu, tedy k uvolnění velké části aktivní látky najednou, což může mít nežádoucí účinky. Lenka Bardoňová ve své diplomové práci popsala, jak lze burst efekt eliminovat. Během svého praktického výzkumu ověřila, že k jeho eliminaci se velmi dobře hodí jílové minerály, které navíc nejsou toxické, jsou biokompatibilní a také levné. Její diplomová práce se zabývá přípravou a podrobnou, především morfologickou charakterizací nanovláken s obsahem jílových minerálů, jako je vermikulit nebo kaolinit, a těchto jílových minerálů s inkorporovanou aktivní látkou – chlorhexidinem.
TOP 10 diplomových prací ročníku 2020
| Místo | Jméno / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Mgr. Lukáš Petera – UK | Důsledky éry velkého bombardování pro chemickou a prebiotickou evoluci na raném Marsu a Zemi |
| 2. | Ing. Katrin Bučková – VUT Brno | Advanced production technology for joint implants made by the ebm method |
| 3. | Ing. Lenka Bardoňová – VŠB-TU Ostrava | Příprava nanovlákenných vrstev s obsahem jílových minerálů pomocí elektrostatického zvlákňování |
| 4. | Ing. Lukáš Janota – ČVUT Praha | Druhotné využití vyřazených baterií z elektromobilů |
| 5. | Ing. Oleh Vasyliev – ČVUT Praha | Koncepční návrh iontového motoru s toroidnim magnetickým polem |
| 6. | Ing. Zuzana Oulehlová – TU Liberec | Vývoj planárních nanovlákenných vrstev pro nové aplikace v gastrointestinální chirurgii |
| 7. | Ing. Monika Muchová – UTB Zlín | Příprava hydrogelů na bázi polyvinylalkoholu pro kosmetické aplikace |
| 8. | Mgr. Marcela Vlčnovská – MU Brno | Multimodální značení protilátek pro specifické rozpoznávání vybraných antigenů |
| 9. | Mgr. Zdeněk Krtouš – UK Praha | Tailoring of structure of plasma polymers |
| 10. | Ing. Kryštof Mráz – VUT Brno | Výpočtové modelování přenosu tepla v porézních strukturách |
| 11. | Ing. Kateřina Jedličková – VUT Brno | Technologické koncepty pro čištění oceánů |
| 12. | Mgr. Sabina Malecová – UP Olomouc | Charakterizace optických tenkých vrstev pomocí optické emisní spektroskopie |
Nejlepší disertační práce 2020
1. místo
RNDr. Markéta Bocková, Ph.D. – Fakulta matematicko-fyzikální, Univerzita Karlova a prof. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Název práce: Multifunkční biomolekulární soubory pro paralelizovanou analýzu biomolekulárních interakcí
Disertační práce Markéty Bockové se věnuje výzkumu optických biosenzorů a jejich využití ke studiu biomolekul a biomolekulárních interakcí. Optické biosenzory umožňují poznání biologických procesů na molekulární úrovni, pomáhají odhalit a pochopit například mechanismy vzniku a rozvoje nemocí a mohou se uplatnit i v moderní lékařské diagnostice.
2. místo
Mgr. et Mgr. Libor Šmejkal, Ph.D., Matematicko – fyzikální fakulta, Univerzita Karlova a prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D. – Fyzikální ústav AV ČR
Název práce: Topologická pásová teorie relativistické spintroniky v antiferromagnetech
Disertační práce Libora Šmejkala pojednává o pohybu elektronů v krystalech a o tom, jak lze dosáhnout jejich větší mobility, nižších ztrát energie a co největšího poměru signál/šum. „Objevili jsme, že takovéto elektrony v přírodě existují v antiferromagnetických materiálech. Antiferromagnety jsou krystaly, v nichž magnetické momenty střídají znaménko mezi sousedními atomy podobně, jako se bílá barva střídá s černou na šachovnici,“ popisuje zásadní objev své práce Libor Šmejkal.
3. místo
MUDr. Václav Koucký, Ph.D., a prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. – 2. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova při FN Motol
Název práce: Detekce časných patofyziologických změn dýchání u dětí s chronickým plicním onemocněním
Vyšetřit u nejmenších, a tedy nespolupracujících dětí plíce, je nadmíru obtížné. A právě takovýto úkol si zvolil za téma své disertační práce MUDr. Václav Koucký, Ph.D. Práce pojednává o tom, jak bezpečně a co nejefektivněji vyšetřovat funkci plic u nejmenších dětí s dlouhodobým plicním onemocněním, jako je například cystická fibróza či chronická plicní nemoc u předčasně narozených, nebo u dětí, u nichž hrozí vznik astmatu. Autor v práci hodnotí čtyři zavedené vyšetřovací metody a pátou v průběhu řešení tohoto projektu sám zavádí – v ČR vůbec poprvé.
TOP 10 disertační prací ročníku 2020
| Místo | Jméno / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | RNDr. Markéta Bocková, Ph.D. – UK | Multifunctional biomolecular assemblies for parallelized analysis of biomolecular interactions |
| 2. | Mgr. et Mgr. Libor Šmejkal, Ph.D. – UK | Topologická pásová teorie relativistické spintroniky v antiferromagnetech |
| 3. | MUDr. Václav Koucký, Ph.D. – UK | Detekce časných patofyziologických změn dýchání u dětí s chronickým plicním onemocněním |
| 4. | Ing. Vojtěch Kouba, Ph.D. – VŠCHT Praha | Nitrogen removal from anaerobic pre-treated urban wastewater using modern biological processes |
| 5. | Ing. Pavel Tomášek, Ph.D. – UTB Zlín | Řešení inverzního problému odhadu permitivity materiálu ve volném prostoru |
| 6. | Ing. Václav Navrátil, Ph.D. – ČVUT Praha | Positioning and Data Fusion Algorithms for Radionavigation Systems |
| 7. | Ing. Jakub Bumba, Ph.D. – VŠCHT Praha | Příprava a využití silicidu a germanidu hořčíku z odpadních zdrojů |
| 8. | Ing. Michal Lom Ph.D. – ČVUT Praha | Modeling of smart cities using multi-agent systems |
| 9. | Mgr. Soňa Krajčovičová, Ph.D. – UP Olomouc | High-throughput conjugation of drug-like molecules for chemical biology |
| 10. | Ing. Rostislav Lang, Ph.D. – VUT Brno | Algorithms for design and analysis of membrane structures |
Nejlepší pedagog 2020
Nejlepší pedagog
Prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D. – Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a FN Brno
Prof. Petr Štourač je přednostou Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, ředitelem Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a proděkanem pro rozvoj a studium v klinických oborech všeobecného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V roce 2007 založil výukový a publikační portál AKUTNĚ.CZ, který tvoří zastřešující platformu pro elektronickou výuku akutní medicíny nejen na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
RNDr. Martin Srnec, Ph.D., Ing. Daniel Bím Ph.D., Carlos Mauricio Maldonado-Domínguez Ph.D. – kolektiv z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a doc. Mgr. Lubomír Rulíšek, CSc., DSc. – Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR
Název práce: Nový termodynamický faktor řídící kinetiku reakcí s přenosem atomu vodíku Objev nového faktoru pro přenos atomu vodíku umožní vývoj účinnějších katalyzátorů.
Ocenění za překonání překážek při studiu
Ocenění za překonání překážek při studiu
Josef Zaduban – Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
I se sluchovým hendikepem lze studovat s výborným prospěchem
Při poslechu přednášek či procvičování látky je často odkázán na odezírání. Musí tak při výuce vynaložit mnohem více energie, času a soustředění než jeho kolegové. Zvolený obor Technologická zařízení si jej však naprosto získal. Josef je motivovaným „tahounem“ celého ročníku, jeho výsledky patří k těm nejlepším.
Nejlepší absolventské práce na téma Průmysl 4.0
Nejlepší absolventská práce na téma Průmysl 4.0
Ing. Megi Mejdrechová – Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze
Název práce: Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka
Nejzajímavější na práci Megi Mejdrechové je samotný princip řešení robotického lakování. Na rozdíl od klasických přístupů není středobodem programátor robota, ale dělník, který předtím činnost vykonával ručně. Není to tedy tak, že člověka jednoduše nahradíme robotem, naopak je oba integrujeme do jednoho celku. V něm dochází k automatizovanému přenosu dat a hlavně know-how mezi člověkem a robotem. Člověk se tak z dělníka ve znečištěném prostředí stává zdrojem inteligentní supervize nad robotem, čímž dostává tradiční robotizace kolaborativní formu.
TOP 10 absolventských prací na téma: Průmysl 4.0
| Místo | Jméno / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Megi Mejdrechová – ČVUT Praha | Robotic Painting Cell Design Using Worker’s Motion Tracking and Imitation |
| 2. | Ing. Robert Pěnička, Ph.D. – ČVUT Praha | Plánování sběru dat pro vzdušné prostředky |
| 3. | Jakub Pavlík MSc., Ph.D. – UHK | Návrh Edge Computing platformy umožňující efektivní provoz globálně distribuovaných aplikací s nízkou latencí |
| 4. | Ing. Radek Tománek – VUT Brno | Bezdrátový přenos výkonu 20 kW |
| 5. | Ing. Tomáš Sýkora – VUT Brno | Konstrukce a programové vybavení transportních entit pro testbed Průmysl 4.0 |
| 6. | Ing. Martin Strnad – UTB Zlín | Školicí pracoviště pro plně automatizovaný cyklus oběhu materiálu |
| 7. | Ing. Martin Diblík – Vysoká škola logistik | Implementace vyššího stupně automatizační techniky a digitalizace v logistických procesech |
| 8. | Ing. Michal Husák – VUT Brno | Virtuální dvojče pro testbed Průmyslu 4.0 |
| 9. | Ing. Patrik Koch – VŠB TU Ostrava | Virtuální uvedení do provozu za účelem testování a optimalizace strojních zařízení |
| 10. | RNDr. Vladimír Míč, Ph.D. – MU Brno | Binary Sketches for Similarity Search |
| 11. | Ing. Vladimír Horyna, Ph.D. – ČVUT Praha | Virtuální sensory pro validaci dat a monitorování |
| 12. | Ing. Vojtěch Miškovský, Ph.D. – ČVUT Praha | Side-Channel Analysis: Efficient Attacks and Fault-Tolerant Countermeasures |
Nejlepší absolventská práce zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou
Nejlepší absolventská práce zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou
Ing. Lukáš Janota – Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze
TOP 5 absolventských prací na téma: Chytrá infrastruktura a energetika
| Místo | Jméno / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Lukáš Janota – ČVUT Praha | Druhotné využití vyřazených baterií z elektromobilů |
| 2. | Ing. Martin Kosinka – VŠB TU Ostrava | Řídicí systém pro systémy V2H (Vehicle To Home) |
| 3. | Ing. Radek Tománek – VUT Brno | Bezdrátový přenos výkonu 20 kW |
| 4. | Ing. Kateřina Kopelentová – ZČU Plzeň | Návrh přívěsného vozíku za osobní automobil s kompenzací úbytku výkonu |
| 5. | Ing. Petr Dolejš, Ph.D. – VŠCHT Praha | Enhancing energy recovery from municipal wastewater using bioflocculation or anaerobic membrane bioreactor |
| 6. | Ing. Jakub Bumba, Ph.D. – VŠCHT Praha | Příprava a využití silicidu a germanidu hořčíku z odpadních zdrojů |
| 7. | RNDr. Martin Husák, Ph.D. – MU Brno | Predictions of network attacks in collaborative environment |
| 8. | Ing. Jan Klusáček – VUT Brno | Implementation of control algorithm in application with several accumulation systems |
| 9. | Ing. Marek Lavorenti – VŠCHT Praha | Synthesis and Characterisation of Platinum-based Alloy Catalysts for PEM Fuel Cellsí |
| 10. | Ing. Michal Lom, Ph.D. – ČVUT Praha | Modeling of smart cities using multi-agent systems |
Slavnostní večer Ceny Wernera von Siemense
