Nejlepší diplomové práce 2021
1. místo
Ing. Senta Műllerová a Ing. Markéta Klíčová z Fakulty textilní, Technická univerzita v Liberci
Název práce: Inkorporace antibiotik do biodegradabilních nanovlákenných vrstev pro nové medicínské aplikace
Senta Müllerová vyvinula a otestovala nanovlákenný materiál s inkorporovaným antibiotikem, který by mohl být řešením nebezpečných pooperačních komplikací v gastrointestinální chirurgii spojených s výskytem bakterií. Gastrointestinální chirurgické operace se provádějí již přes 200 let, a přesto doposud neexistuje žádný komerční výrobek, který by dokázal těmto nebezpečným pooperačním komplikacím účinně předcházet. To byla také jedna z hlavních motivací, proč si autorka toto téma vybrala.
2. místo
Ing. Robin Filip a Ing. a Martin Paar, Ph.D. z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně
Název práce: Chytré dobíjení EV a BESS pro zvýšení FV hostingové kapacity distribučních sítí
Robin Filip se ve své oceněné diplomové práci zabývá dopadem nabíjení elektrických vozidel a bateriových úložišť na schopnost distribučních sítí nízkého napětí absorbovat fotovoltaické systémy. Ve spolupráci s finskou výzkumnou skupinou vedenou profesorem Mattim Lehtonenem analyzoval různé způsoby nabíjení elektromobilů. Zkoumal i situace, kdy jsou elektrická vozidla nahrazena nebo doplněna domácími bateriovými úložišti. Při analýzách použil simulace pomocí statistické metody Monte Carlo, která na základě pravděpodobnosti umožňuje zohlednění rozdílných technických parametrů či variace v chování uživatelů simulovaných technologií.
3. místo
Ing. Martin Hodek a Ing. Tomáš Dlouhý Csc. z Fakulty strojní, České vysoké učení technické v Praze
Název práce: Optimalizace fotovoltaického systému pro potřeby domácnosti
Martin Hodek se ve své práci zabývá optimalizací fotovoltaických systémů pro domácnosti, tedy modelací vhodného systému podle jedinečných požadavků konkrétní domácnosti, včetně například možnosti akumulace elektrické energie do baterií či produkce teplé vody, a umožňuje tak vyhnout se hrubě typizovaným balíčkovým řešením, tolik oblíbeným mezi dodavateli fotovoltaických systémů.
TOP 10 diplomových prací ročníku 2021
| Místo | Jméno / Univerzita / Vedoucí práce | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Senta Műllerová a Ing. Markéta Klíčová z Fakulty textilní, Technická univerzita v Liberci | Inkorporace antibiotik do biodegradabilních nanovlákenných vrstev pro nové medicínské aplikace |
| 2. | Ing. Robin Filip a Ing. Martin Paar, Ph.D. z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně | Chytré dobíjení EV a BESS pro zvýšení FV hostingové kapacity distribučních sítí |
| 3. | Ing. Martin Hodek a prof. Ing. Tomáš Dlouhý Csc. z Fakulty strojní, České vysoké učení technické v Praze | Optimalizace fotovoltaického systému pro potřeby domácnosti |
| 4. | Ing. Jiří Jarošík – ČVUT Praha | Studium reakcí neutronů důležitých pro pokročilé jaderné systémy |
| 5. | Mgr. Marek Feith – MU | Detekce a analýza nádorových buněk pomocí fluorescenčních molekulárně imprintovaných polymerů a 3D holografické mikroskopie |
| 6.-7. | Ing. Denisa Kolářová – Univerzita Pardubice | Stanovení vybraných tříd sfingolipidů v lidské plazmě pomocí hmotnostní spektrometrie |
| 6.-7. | Mgr. Tomáš Hrbek – UK Praha | Investigation of Ir(Ox)-Ru(Oy) thin-film catalysts for oxygen evolution reaction in proton exchange membrane water electrolyzers |
| 8. | Ing. Lukáš Kuřímský – VUT Brno | Zařízení pro automatizovaná testování řídicích jednotek plynových kotlů |
| 9.-10. | Ing. Kamila Bechyňská – VŠCHT Praha | MÍSTO Lipidomická analýza jako nástroj pro komplexní popis atherosklerotických plátů |
| 9.-10. | Ing. Jakub Trušina – VŠB-TUO | The Design and Strength Analysis of the Autonomous Train Control Panel Cover Opening |
Nejlepší disertační práce 2021
1. místo
Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D., Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze a Ing. Tomáš Mocek, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR
Název práce: Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro- a nanostruktur.
Petru Hauschwitzovi se podařilo vyvinout novou technologii laserového mikroobrábění za použití vícesvazkové optiky, který razantně urychluje výrobu. Díky tomu se stává průmyslová adaptace laserového nanostrukturování ve větším měřítku reálně použitelnou inovativní metodou pro rychlou a ekonomickou výrobu například superhydrofobních povrchů,“ popisuje Hauschwitzův zásadní přínos jeho školitel Ing. Tomáš Mocek, Ph.D.
2. místo
Mgr. Ivana Víšová, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova a RNDr. Hana Lísalová, Ph.D., Fyzikální ústav, AV ČR
Název práce: The study on interactions of functional surfaces with biological systems
Aktuálním a velmi palčivým problémem řady moderních bioanalytických, diagnostických či biomedicínských technik je nespecifická adsorpce molekul (fouling) z komplexních biologických prostředí na povrchy. Řešení problému mohou poskytnout tzv. antifoulingové funkční povrchy, na jejichž vývoji pracovala autorka oceněné práce v týmu laboratoře funkčních biorozhraní na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a krátce také v týmu optických biosenzorů na Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR. Nově vyvinuté biosenzory na bázi zmíněných antifoulingových povrchů dokážou detekovat bakterie, viry či biomolekuly přímo z potravin, stěrů či tělních tekutin během pouhých jednotek minut a přímo v terénu, tedy bez nutnosti kultivace, izolace či úpravy vzorků pomocí nákladného laboratorního vybavení. K provedení detekce tak stačí pouze zaškolená osoba, která umí s biosenzory náležitě zacházet.
3. místo
Ing. Roman Lavička, Ph.D. a prof. Jesus Guillermo Contreras Nuno, Ph.D. z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, České vysoké učení technické v Praze
Název práce: Ultra-Peripheral Collisions at ALICE
Každý zřejmě ví nebo alespoň tuší, že atomová jádra jsou opravdu velmi malé objekty. Například poloměr jader olova je miliardkrát menší, než je tloušťka lidského vlasu, která dosahuje pouhých několika desítek mikronů. Struktura těchto jader se však mění s rychlostí, jakou se pohybují. Romanu Lavičkovi se jako úplně prvnímu na světě podařilo pozorovat, jak vypadá jejich struktura, když se pohybují téměř rychlostí světla. Zjistil, že je výrazně odlišná od toho, jak vypadají v klidovém stavu.
TOP 10 disertační prací ročníku 2021
| Místo | Jméno / Univerzita / Vedoucí práce | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D., Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze a Ing. Tomáš Mocek, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR | Large surface functionalization by laser-induced micro and nanostructures |
| 2. | Mgr. Ivana Víšová, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova a RNDr. Hana Lísalová, Ph.D., Fyzikální ústav, AV ČR | The study on interactions of functional surfaces with biological systems |
| 3. | Ing. Roman Lavička, Ph.D. a prof. Jesus Guillermo Contreras Nuno, Ph.D., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, České vysoké učení technické v Praze | Ultra-Peripheral Collisions at ALICE |
| 4. | Mgr. Veronika Kozlová, Ph.D. – MU | Cílená terapie B-lymfoidních malignit: úloha molekuly CD20 a možnosti optimalizace anti-CD20 imunoterapie |
| 5. | Ing. Lada Sekerová, Ph.D. – VŠCHT Praha | Hyper-sesíťované porézní polyacetylenové sítě jako heterogenní katalyzátory |
| 6. | Ing. Martin Schäfer, Ph.D. – ČVUT Praha | Interakce hadronů v máločásticových systémech |
| 7. | Mgr. Jakub Rondoš, Ph.D. – UK Praha | Vektorová integrální reprezentace |
| 8. | Ing. arch. Jan Petrš, Ph.D. – ČVUT Praha | Building Robotic Systems – Design of a Self-reconfigurable System with Shareable Actuators |
| 9. | Ing. Václav Mach, Ph.D. – UTB Zlín | Modernizace poplachového detektoru určeného pro ochranu skleněných ploch |
| 10. | Mgr. Miroslav Kolos, Ph.D. – OU | Computer modeling of two-dimensional binary semiconductors properties using many-body methods |
Nejlepší pedagog 2021
Nejlepší pedagog 2021
doc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D.
Petr Kovář je jedním z nejlepších pedagogů univerzity a také respektovaným vědcem. Jeho odborné práce se týkají především základního výzkumu v oblasti teorie grafů, avšak několik jeho relativně hojně citovaných prací se zabývá i aplikací teorie grafů a diskrétní matematiky při řešení zcela praktických úloh.
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Mgr. Bruno de la Torre, Ph.D. a kolektiv
Pomocí nové metody jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, tzv. sigma-díru. Nová zobrazovací metoda, díky níž tohoto vědeckého úspěchu dosáhli, otevírá cestu ke zdokonalení materiálových a strukturních vlastností řady fyzikálních, biologických či chemických systémů, které ovlivňují náš každodenní život. O významu jejich práce svědčí fakt, že byla publikována v renomovaném časopise Science a měla značný ohlas. Řeč je o mladém kolektivu vědců, působících na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Akademii věd ČR, které vede Mgr. Bruno de la Torre, Ph.D. Vedle Bruna de la Torre se na tomto mimořádném vědeckém úspěchu značnou měrou podíleli také Mgr. Benjamin Mallada (Univerzita Palackého v Olomouci), Mgr. Aurelio Gallardo (Akademie věd ČR) a Mgr. Maximilián Lamanec (Akademie věd ČR).
Ocenění za překonání překážek při studiu
Ocenění za překonání překážek při studiu
Ing. Tomáš Zbavitel z Fakulty strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně
Jako úplně první v historii brněnského VUT skládal státní závěrečnou zkoušku v českém znakovém jazyce. Tomáš Zbavitel je od narození neslyšící, ale navzdory tomu na tamní Fakultě strojního inženýrství úspěšně složil státní závěrečnou zkoušku v královském oboru Inženýrská mechanika a obhájil diplomovou práci s názvem Klasifikace objektů zpracováním obrazu na základě změny topologie. I když její název zní poněkud abstraktně, podnět k ní byl zcela konkrétní – vytvořit překladač ze znakového jazyka do mluvené řeči.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
Ing. Hana Macíčková Cahová, Ph.D.
Molekula RNA je fascinující – stála na prvopočátku života a má celou řadu zajímavých funkcí. Kromě toho, že v sobě nese genetickou informaci, dokáže i katalyzovat reakce. To běžně dokážou jen proteiny. Objev nových chemických struktur na ribonukleové kyselině neboli RNA, tzv. RNA čepiček, který se podařil Haně Macíčkové Cahové a týmu jejích spolupracovníků, tak může pomoci pochopit mnoho dosud neznámých procesů v buňce. Jestliže se podaří zjistit, co tyto RNA čepičky způsobují, je velmi pravděpodobné, že se tyto poznatky uplatní i v praktickém životě – například při vývoji nových léčiv.
Nejlepší absolventské práce na téma Průmysl 4.0
Nejlepší absolventská práce na téma Průmysl 4.0
Ing. Stefan Grushko, Ph.D.
Stefan Grushko ve své dizertační práci představil vylepšení spolupráce mezi robotem a člověkem pomocí haptických zařízení informujících operátora o aktuální trajektorii robota a prostoru, který bude robotem během jeho pohybu obsazen. Zároveň je i robot informován o pozici operátora, takže se dokáže vyhnout kolizi s ním pomocí přeplánování své trajektorie a dokončit pracovní úkol.
TOP 10 absolventských prací na téma: Průmysl 4.0
| Místo | Jméno / Univerzita / Vedoucí práce | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Stefan Grushko, Ph.D., Fakulta strojní, VŠB-TUO | Plánování pohybu manipulátoru v dynamickém prostředí při využití informací z RGB-D senzoru |
| 2. | Ing. arch. Jan Petrš Ph.D., ČVUT Praha | Building Robotic Systems – Design of a Self-reconfigurable System with Shareable Actuators |
| 3. | Ing. Gustav Šír, Ph.D., ČVUT Praha | Hluboké učení s reprezentacemi v relační logice |
| 4. | Ing. Tomáš Michálek, Ph.D., ČVUT Praha | Micromanipulation using dielectrophoresis – modeling and real-time optimization-based control |
| 5. | Ing. Šimon Mandlík, ČVUT Praha | Mapování Internetu: Modelování Interakcí Entit v Komplexních Heterogenních Sítích |
| 6. | Ing. Filip Kočica, VUT Brno | Simulace skladu a optimalizace rozmístění produktů za účelem zvýšení propustnosti skladu |
| 7. | Ing. Mehyar Najla, Ph.D., ČVUT Praha | Advanced Allocation of Resources for Device-to-Device Communication in Future Mobile Networks |
| 8. | Ing. Robert Pastor, Ph.D., VŠB-TUO | Aplikování strojového učení při návrhu kinematických struktur robotů |
| 9. | Ing. Patrik Goldschmidt, VUT Brno | Mitigation of DoS Attacks Using Machine Learning |
| 10. | Ing. Martin Strnad, UTB Zlín | Školicí pracoviště pro plně automatizovaný cyklus oběhu materiálu |
Nejlepší absolventská práce zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou
Nejlepší absolventská práce zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou
Ing. Nikola Pokorný, Ph.D.
Vývoj zaskleného kapalinového fotovoltaicko-tepelného (FVT) kolektoru, do nějž se svou disertační prací zapojil i Nikola Pokorný, směřuje ke zvýšení produkce tepelné energie do takové míry, aby mohl v budoucnu konkurovat konvenčním tepelným kolektorům na trhu. Celkový energetický přínos zaskleného FVT kolektoru by přitom měl být vyšší než u odděleného řešení solárních tepelných kolektorů a fotovoltaických panelů. Tato varianta má však i určitá konstrukční omezení, a proto dosud není významně zastoupena na trhu, přestože se jedná o solární prvek, který má velký potenciál zejména v oblasti přípravy teplé vody v bytových a rodinných domech.
TOP 5 absolventských prací na téma: Chytrá infrastruktura a energetika
| Místo | Jméno / Univerzita / Vedoucí práce | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Nikola Pokorný, Ph.D., Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze | Zasklený kapalinový fotovoltiacko-tepelný kolektor |
| 2. | Ing. David Lukáš, ČVUT Praha | Posouzení výstavby nabíjecího hubu pro elektromobily |
| 3. | Ing. Martin Hodek, ČVUT Praha | Optimalizace fotovoltaického systému pro potřeby domácnosti |
| 4. | Ing. Ivan Rusetskyi, VUT Brno | Vzduchem chlazený rozvaděč |
| 5. | Ing. Ondřej Zahuta, VŠB-TUO | Řídicí systém pro správu napájecí energie |
Cena Wernera von Siemense 2021 v číslech
Slavnostní večer Ceny Wernera von Siemense
