Nejlepší diplomové práce 2024
2. místo
Ing. Ondřej Procházka a Ing. Tomáš Báča, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Název práce: Plánování trajektorie pro autonomní přistání vícerotorové helikoptéry na loď
Bezpečně přistát s dronem na lodi, která se pohybuje, je velmi náročné. Současně je to ale i velmi potřebné, například při záchranných operacích, v logistice nebo při inspekci v těžko dostupných místech. Navrhnout řešení, které umožní bezpečné přistávání bezpilotních letounů řízených na dálku na pohybujícím se plavidle, a to i v náročných podmínkách, byla výzva, kterou se Ondřej Procházka rozhodl přijmout a začít na ní intenzivně pracovat. Výsledkem je originální řešení spočívající v návrhu generátoru trajektorie, který je schopen vytvářet trajektorie dronu od jeho vzlétnutí až po přistání. Všechny výpočty se provádějí v reálném čase a přímo na palubě vícerotorové helikoptéry. Jejich správnost se ověřuje prostřednictvím simulací experimentů prováděných v reálném světě. Vysoký přínos a kvalitu práce dokládá publikace výsledků v renomovaném časopise Ocean Robotics a také Cena děkana za výjimečnou kvalitu a inovativnost.
3. místo
Ing. Michael Foltýn a Ing. Michal Horák, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství a Středoevropský technologický institut
Název práce: Plazmonika neušlechtilých kovů
Experimentálně zaměřená diplomová práce Michaela Foltýna se zabývá zkoumáním plazmonických vlastností neušlechtilých kovů, jako jsou bismut, indium, olovo nebo hliník. Porovnáním jejich vlastností s tradičním plazmonickým kovem – zlatem – se prvek bismut ukázal jako nejnadějnější kandidát, který by mohl nahradit zlato v konkrétních praktických aplikacích. Bismut se tedy stal hlavním materiálem, který Michael Foltýn ve své práci studoval. Zabýval se nejen plazmonickými anténami vyrobenými iontovou litografií, ale i chemickou syntézou bismutových nanočástic. Následně podrobně prozkoumal vlastnosti těchto nanostruktur a potvrdil, že bismut může v plazmonice nahradit zlato, a tím snížit náklady na výrobu například medicínských testů založených na zlatých nanočásticích.
TOP 10 diplomových prací ročníku 2024
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Jiří Navrátil a doc. Ing. Michal Rouchal, Ph.D. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická | Syntéza ligandu na bázi 4,9-disubstituovaného diamantanu a studium jeho supramolekulárních vlastností |
| 2. | Ing. Ondřej Procházka a Ing. Tomáš Báča, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Plánování trajektorie pro autonomní přistání vícerotorové helikoptéry na loď |
| 3. | Ing. Michael Foltýn a Ing. Michal Horák, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství a Středoevropský technologický institut | Plazmonika neušlechtilých kovů |
| 4.-5. | Ing. Kateřina Jiříková a Mgr. Marek Piliarik, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská a Akademie věd ČR, Ústav fotoniky a elektroniky | Ultracitlivá nanoskopie s fázovou detekcí |
| 4.-5. | Mgr. Martin Sitte a doc. Mgr. Pavel Dvořák, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta | Comparison of bioproduction capabilities of recombinant Pseudomonas putida strains with exogenous phosphoketolase pathway during the growth on D-xylose |
| 6. | Ing. Dominik Hrůza a doc. Ing. Petr Bábor, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut | Studium katalytické oxidace oxidu uhelnatého pomocí AFM/SEM |
| 7. | Ing. Ondřej Štefek a doc. Ing. Radek Knoflíček, Dr. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | Návrh průmyslového robotu se šesti stupni volnosti |
| 8. | Mgr. Linda Stokičová a Mgr. Blanka Holendová, Ph.D. Univerzita Karlova a Akademie věd ČR, Fyziologický ústav | Vliv glukózy na rovnováhu lipidového metabolismu v β-buňkách slinivky břišní |
| 9. | Mgr. Daniel Pluskal a Ing. RNDr. Martin Marek, Ph.D., MBA Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta | Inženýrství makromolekulárního komplexu rezonančně přenášejícího energii bioluminiscenčního záření |
| 10. | Ing. Petr Stejskal a doc. Ing. Přemysl Šůcha, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Simulátor hybridního zdroje elektrické energie |
| 11.-15. | Mgr. Michal Ďuriška a Mgr. Martin Friák, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta a Akademie věd ČR, Ústav fyziky materiálů | Výpočty pásové struktury pevných látek variačními kvantovými metodami |
| 11.-15. | Ing. Michaela Hošková a prof. Timur Shegai Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | The influence of thermal fluctuations on the stability of self–assembled Casimir microcavities (Vliv tepelných fluktuací na stabilitu samouspořádaných Casimirových mikrodutin) |
| 11.-15. | Mgr. Richard Sochor a doc. RNDr. Olga Heidingsfeld, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta | Analýza sterolových lipidů v patogenních kvasinkách rodu Candida |
| 11.-15. | Mgr. Jasmína Mária Portašiková a RNDr. Petr Man, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta a Akademie věd ČR, Mikrobiologický ústav | Studium struktury a interakcí proteinů pomocí strukturní hmotnostní spektrometrie |
| 11.-15. | Mgr. Adéla Fejfarová a doc. RNDr. Pavlína Maloy Řezáčová, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta a Akademie věd ČR, Ústav organické chemie a biochemie | Design, preparation and structural studies of biologically relevant protein variants of cancer-related Carbonic Anhydrase IX |
| 11.-15. | Ing. Valentina Hrtoňová a Ing. Marina Filipenská, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií | Graph Neural Networks in Epilepsy Surgery |
| 11.-15. | Mgr. Barbora Adamcová a RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta a Akademie věd ČR, Astronomický ústav | Dwarf galaxies with active galactic nucleus |
Nejlepší disertační práce 2024
1. místo
Ing. Pavel Petráček, Ph.D. a doc. Ing. Martin Saska, Dr. rer. nat.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Název práce: Robustní lokalizace UAV v percepčně-degradovadných prostředích
Jedním z nejkritičtějších problémů pro praktické použití bezpilotních letounů (UAV) je možnost jejich nasazení v prostředích bez satelitního signálu a za špatné viditelnosti. Přitom největší přidanou společenskou hodnotu nabízejí nejmenší letecké roboty v prostředích, která jsou pro člověka nebezpečná, typicky právě z důvodu špatné viditelnosti kvůli přítomnosti hustých prachových mračen či nebezpečných chemických látek ve vzduchu. Práce Pavla Petráčka dává malým létajícím robotům schopnost vnímat svět kolem nich pomocí vlastních senzorů, porozumět mu v situacích, kdy je z jejich pohledu svět částečně skrytý a zkreslený, a schopnost jednat rychle a efektivně na základě omezených informací, které jsou tyto malé roboty schopny vnímat.
2. místo
Ing. Jiří Junek, Ph.D. a doc. RNDr. Karel Žídek, Ph.D.
Technická univerzita v Liberci, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a Akademie věd ČR, Ústav fyziky plazmatu
Název práce: Zobrazování doby života fluorescence metodou RATS v konfiguraci jedno-pixelové kamery
Hlavním přínosem disertační práce Jiřího Junka je vývoj a optimalizace zcela nového konceptu měření dynamiky fotoluminiscence, která je jednou ze základních charakterizačních metod používaných ve výzkumu biologických vzorků a také v materiálovém výzkumu. Dynamika fotoluminiscence se tradičně měří pulsními lasery nebo harmonickou modulací. V okamžiku, kdy je ovšem potřeba mapovat její dohasínání (FLIM), začínají tyto metody narážet na celou řadu problémů. Cílem práce Jiřího Junka bylo vyvinout novou metodu, která by byla snadno využitelná na širokém měřicím rozsahu, ale hlavně která by celý princip FLIM zjednodušila a finančně zpřístupnila. Výsledkem je návrh použití náhodně časově modulované excitace (RATS) pro buzení fotoluminiscence a zastoupení vysokorychlostní kamery jednopixelovou kamerou, používanou pro snímání nanosekundových jevů. Práce probíhala v Centru TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a zaštítěna byla Technickou univerzitou v Liberci (TUL).
3. místo
Ing. Veronika Stieglitz, Ph.D. a prof. RNDr. René Hudec, CSc.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Název práce: Simulace a aplikace pokročilých nanovrstev a optických prvků pro rentgenové zobrazování kosmických objektů
Disertační práce Veroniky Stieglitz navazuje na její vlastní diplomovou práci a dále rozvíjí téma využití rentgenové optiky na družici CubeSat VZLUSAT1, která byla vypuštěna v roce 2017 a do června 2023 fungovala a posílala data. Kromě práce v České republice velkou část měření a technologických experimentů realizovala v Institutu pro mimozemskou fyziku Maxe Plancka v Garchingu u Mnichova. Práce se zaměřuje na vývoj, aplikaci a testování nových reflexních vrstev pro spektrální oblast rentgenového záření a obsahuje kompletní návrh a následné testování nových rentgenových optických modulů, vyrobených z unikátních materiálů. Získané výsledky výrazným způsobem posouvají současné možnosti konstrukce rentgenové optiky v kosmických aplikacích a byly publikovány v desítkách vědeckých článků. Podle hodnotitelů publikační výstupy této disertace výrazně překračují běžný standard doktorských prací.
TOP 10 disertační prací ročníku 2024
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Pavel Petráček, Ph.D. a doc. Ing. Martin Saska, Dr. rer. nat. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Robustní lokalizace UAV v percepčně-degradovaných prostředích |
| 2. | Ing. Jiří Junek, Ph.D. a doc. RNDr. Karel Žídek, Ph.D. Technická univerzita v Liberci, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a Akademie věd ČR, Ústav fyziky plazmatu | Zobrazování doby života fluorescence metodou RATS v konfiguraci jedno-pixelové kamery |
| 3. | Ing. Veronika Stieglitz, Ph.D. a prof. RNDr. René Hudec, CSc. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Simulace a aplikace pokročilých nanovrstev a optických prvků pro rentgenové zobrazování kosmických objektů |
| 4. | Ing. Vojtěch Nečina, Ph.D. a Prof. Dr. Dipl.-Min. Willi Pabst Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie | Preparation of ceramics by spark plasma sintering (SPS) |
| 5. | Lukáš Krauz, Ph.D. a prof. Mgr. Petr Páta, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Hyperspectral Imaging in VIS–IR |
| 6. | Mgr. Kateřina Polášková, Ph.D. a doc. Mgr. Lenka Zajíčková, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta a Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut | Atmospheric Pressure Plasma Technologies for Enhancement of Material Adhesive Properties and Bonding |
| 7. | MVDr. Pavel Svoboda, Ph.D. a prof. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D. Veterinární univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství a Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta | Novel possibilities of antiviral therapy of emerging viral diseases |
| 8. | Ing. Ondřej Wojewoda, Ph.D. a Ing. Michal Urbánek, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut | Syntéza chelátorů pro použití v diagnostických zobrazovaBrillouin light scattering characterization of nanoscale spin waves |
| 9. | Ing. Tomáš Pikálek, Ph.D. a prof. Mgr. Tomáš Čižmár, Ph.D. Akademie věd ČR, Ústav přístrojové techniky | Vícefotonová a nelineární Ramanovská mikroskopie skrz multimodové vlákno |
| 10. | Ing. Lukáš Ondrák, Ph.D. a RNDr. Martin Vlk, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská | Optimization of spVývoj 225Ac/213Bi radionuklidového generátoru pro využití v nukleární medicíně |
| 11. | Ing. Martin Šilhavík, Ph.D. a RNDr. Antonín Fejfar, CSc. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská a Akademie věd ČR, Fyzikální ústav | Advanced Three-Dimensional Architectures of Graphene |
Nejlepší pedagog 2024
doc. Ing. Jiří Jaroš, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií
Docent Jaroš byl nominován na Cenu Wernera von Siemense za svůj mimořádný přínos vědě, vzdělávání, inovacím a rozvoji Vysokého učení technického v Brně. Je uznávanou osobností v oblasti superpočítačových technologií, jeho kariéra zahrnuje špičkový výzkum, excelentní pedagogiku i aktivní roli v akademickém vedení. Je spoluzakladatelem projektu k-Wave, který se během patnácti let stal globálním standardem v modelování medicínského ultrazvuku pro akademickou i průmyslovou sféru. Tento software má v současnosti více než 25 tisíc uživatelů a podporuje rozvoj personalizované medicíny. Jiří Jaroš je však také a možná především inovativním pedagogem, který své kurzy průběžně obohacuje o nejnovější poznatky z výzkumu i z praxe. Nebojí se zavádět do výuky nové postupy a své studenty motivuje zapojováním do mezinárodních projektů. Byl to právě on, kdo zpřístupnil národní superpočítače všem studentům fakulty, a tím jim umožnil pracovat se špičkovými technologiemi.
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Ing. Elena Tomšík, Ph.D a Iryna Ivanko, Ph.D.
Akademie věd ČR, Ústav makromolekulární chemie a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského
Název práce: Vliv vodíkové vazby na hodnotu potenciálu otevřeného obvodu poly-(3,4-ethylendioxythiofenu) jako prospěšný způsob pro uchovávání energie v superkapacitorech
Skladování energie je vysoce aktuální téma, u kterého je každé nové řešení vítané a vysoce žádané. Práce Eleny Tomšík a Iryny Ivanko předkládá návrh využívat ke skladování energie superkapacitory na bázi vodivých polymerů. Nejslabší stránkou těchto látek je jejich nízká elektrochemická stabilita, která omezuje jejich větší nasazení v praxi. Elena s Irynou si vzaly jako základ vodivý polymer PEDOT (poly-(3,4-ethylendioxythiofen)) a vymyslely způsob, jak vylepšit jeho vlastnosti – zvýšit stabilitu a snížit rychlost samovolného vybíjení. Jejich řešení spočívá v přidání kyseliny mravenčí do výchozího roztoku monomeru, ze kterého se PEDOT následně získává elektrochemickou depozicí. Kyselina mravenčí vytvoří v látce vodíkové můstky, které zpevní výslednou krystalickou strukturu. Takto „vylepšený“ PEDOT už lze použít jako základ pro výrobu superkapacitorů a výsledky testů potvrzují, že by se tyto typy úložišť mohly v budoucnu uplatnit ve statických i mobilních aplikacích.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
Mgr. Dáša Bohačiaková, Ph.D.
Masarykova univerzita, Lékařská Fakulta
Dáša Bohačiaková se od bakalářského studia zabývá výzkumem kmenových buněk, za který již získala mnoho akademických cen. V současné době se specializuje na modelování Alzheimerovy nemoci a nádoru mozku s využitím kultivačních modelů mozkových organoidů – „minimozků“ ve zkumavce. Jako žena vědkyně v minulých letech dvakrát krátkodobě přerušila svoji vědeckou kariéru kvůli narození dětí a nutnému čerpání mateřské dovolené. I během této doby však aktivně pokračovala ve své vědecké práci a snažila se co nejvíce využít čas pro plánování experimentů, psaní grantů a publikací a v neposlední řadě vedení vlastního týmu Ph.D. studentek, z nichž některé již své práce úspěšně obhájily a byly za ni oceněny.
Nejlepší diplomová práce na téma Průmysl 4.0
Ing. Marina Ionova
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Název práce: Kolaborace člověka a robota s ohledem na nejistotu pomocí plánování a reaktivního řízení
Diplomová práce Mariny Ionovy zkoumá potenciál spolupráce robota s člověkem s cílem zvýšit efektivitu a flexibilitu výrobního procesu a současně co nejlépe využít silné stránky obou subjektů. Kolaborace člověka s robotem však má mnohá specifika, spojená především s nepředvídatelností a nemožností „naprogramovat“ práci člověka. Proto je začlenění těchto buněk do výroby komplikované a stávající pevně specifikované metody řízení robotů zde v podstatě nelze použít. Marina Ionova navrhuje ve své diplomové práci nový přístup k řešení těchto problémů, založený na programování s omezením a na stromu chování, speciálně navrženém tak, aby zohledňoval nejistoty a často nedeterministické chování člověka.
TOP 10 diplomových prací na téma Průmysl 4.0
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Marina Ionova a Dr. Jan Kristof Behrens, MSc. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Kolaborace člověka a robota s ohledem na nejistotu pomocí plánování a reaktivního řízení |
| 2. | Ing. Ondřej Švec a Ing. Tomáš Jochman České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky | Robotic Object Manipulation in Virtual and Physical Environment |
| 3. | Ing. Michal Rozsíval a Ing. Aleš Smrčka, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií | Simulované vkládání chyb v síťové komunikaci |
| 4. | Mgr. Martin Spišák a Mgr. Ladislav Peška, Ph.D. Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta | Zlepšování škálovatelnosti doporučovacích systémů pomocí řídkých přibližných inverzů |
| 5. | Ing. Erik Hulmák a Ing. Filip Naiser České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Inter-Camera Multi-Object Tracking Using Transfer Learning from Synthetic Dataset |
| 6. | Ing. Jan Škvrna a Ing. Lukáš Neumann, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | 3D Object Detection for Autonomous Cars Weakly Supervised by 2D Cues |
| 7. | Ing. Petr Stejskal a doc. Ing. Přemysl Šůcha, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Simulátor hybridního zdroje elektrické energie |
| 8. | Ing. Strahinja Protić a Ing. Petr Vavruška, Ph.D., Ing.Paed.IGIP České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní | Postprocesor s optimalizací řízení pohybů šestiosého robotu |
| 9. | Ing. Ondřej Procházka a Ing. Tomáš Báča, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Plánování trajektorie pro autonomní přistání vícerotorové helikoptéry na loď |
| 10. | Ing. Adam Uchytil a Ing. Jiří Zemánek, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Zpětnovazební řízení magnetohydrodynamického proudění pomocí metod založených na datech |
Nejlepší disertační práce na téma Průmysl 4.0
Ing. Roman Parák, Ph.D
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
Název práce: Návrh pokročilých metod v oblasti průmyslové robotiky zapadajících do konceptu Průmyslu 4.0
Disertační práce Romana Paráka je ukázkovým příkladem naplnění požadavků konceptu Průmyslu 4.0, protože propojuje fyzické a digitální systémy pro pokročilou automatizaci. Disertační práce obsahuje návrh všestranného robotického pracoviště s vertikální systémovou integrací, které umožňuje vzájemnou spolupráci a inteligentní propojení různých druhů zařízení. K návrhu a optimalizaci nového pracoviště využívá pokročilé simulace, které pracují s virtuálními modely jednotlivých komponent. Díky tomu je možné celý návrh pracoviště včetně jeho optimalizace předem připravit ve virtuálním prostředí a do fyzické reality překlopit až uspokojivý výsledek. Klíčovou roli hraje implementace umělé inteligence pro adaptivní plánování pohybu, která využívá kombinaci hlubokých neuronových sítí a zpětnovazebního učení. Hlavní výhodou navrženého řešení je využití univerzální metody řešení kinematiky, což zajišťuje nezávislost na konkrétním typu robotické struktury a podporuje širokou použitelnost.
TOP 5 disertačních prací na téma Průmysl 4.0
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Roman Parák, Ph.D. a prof. Ing. Radomil Matoušek, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | Návrh pokročilých metod v oblasti průmyslové robotiky zapadajících do konceptu Průmyslu 4.0 |
| 2. | Ing. David Woller, Ph.D. a RNDr. Miroslav Kulich, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky | Metaheuristic Algorithms for Optimization Problems Sharing Permutative Representation |
| 3. | Ing. Vít Krátký, Ph.D. a RNDr. Petr Štěpán, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Cooperative Sensing by a Group of Unmanned Aerial Vehicles in Environments with Obstacles |
| 4. | Ing. Dominik Walica, Ph.D. a prof. Ing. Petr Noskievič, CSc. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní | Návrh a použití digitálních dvojčat mechatronických systémů |
| 5. | Ing. Pavel Petráček, Ph.D. a doc. Ing. Martin Saska, Dr. rer. nat. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Robustní lokalizace UAV v percepčně-degradovadných prostředích |
Nejlepší diplomová práce zabývající se Chytrou infrastrukturou a energetikou
Ing. Petr Stejskal
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Název práce: Simulátor hybridního zdroje elektrické energie
Diplomová práce laureáta se zabývá simulací hybridního zdroje elektrické energie, složeného z aeroderivativních plynových turbín a bateriového systému. Cílem práce bylo vytvořit digitální dvojče elektrárny tohoto typu, které umožní provést simulaci chování hybridního zdroje vzhledem k danému řídicímu algoritmu a požadavkům na plnění podpůrných služeb. Digitální dvojče využívá stavový popis turbín dodaný jejich výrobcem, nicméně jeho návrh je natolik flexibilní, že do něj lze jednoduše dosadit turbíny jiných výrobců. Po úspěšném dokončení digitálního dvojčete Petr Stejskal následně navrhl a vytvořil vhodný způsob řízení tohoto hybridního zdroje, který je v současnosti nasazen v elektrárně Energy nest ve Vraňanech na Mělnicku.
TOP 7 diplomových prací zabývajících se Chytrou infrastrukturou a energetikou
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Petr Stejskal a doc. Ing. Přemysl Šůcha, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Simulátor hybridního zdroje elektrické energie |
| 2. | B.Sc. Fenya Celine Lobenstein a M.Sc. Claire Lambriex České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická a RWTH Aachen University, Institut für Elektrische Anlagen und Netze, Digitalisierung und Energiewirtschaft | Investigation of the Prediction of Prices and Market Values of Cross-zonal Capacities for Balancing Capacity |
| 2. | Ing. Jakub Rigby a prof. Ing. Jiří Pospíšil, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | Návrh akumulátoru tepla |
| 4. | Ing. Jan Machač a Ing. Michal Kovářík, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební | Možnosti využití zastavěného území liniových staveb pro umístění fotovoltaických panelů |
| 5. | Ing. Enas Al Halabi a Ing. Martin Paar, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií | Energetické využití parkovacích ploch na VUT v Brně |
| 6. | Ing. Peter Praženica a Ing. Pavlína Hájková, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní | Strukturní analýza slitiny TiNbCr vhodné pro skladování vodíku v pevné fázi |
| 7. | Ing. Marek Patočka a doc. Ing. Miroslav Kolíbal, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | Dynamické in-situ experimenty s využitím sondové mikroskopie |
Nejlepší disertační práce zabývající se Chytrou infrastrukturou a energetikou
Ing. Jan Koudelka, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Název práce: Stabilita v moderních elektrických sítích
Disertační práce Jana Koudelky se zabývá problematikou stability v moderních elektrizačních soustavách, které jsou typické nárůstem podílu obnovitelných zdrojů a integrací nových technologií. Práce je koncipována jako soubor vysvětlivek, komentářů a poznámek k recenzovaným článkům, které autor publikoval v konferenčních sbornících a v časopisech. Jejími hlavními tématy jsou dynamická (úhlová) stabilita elektrizační soustavy, frekvenční stabilita elektrizační soustavy a frekvenční odlehčování. Těžiště práce spočívá ve výpočtech kritického času jako ukazatele dynamické stability a v prezentaci možností využití nových technologií, například nabíjecích stanic pro elektromobily, na podporu soustavy v nouzovém stavu.
TOP 5 disertačních prací zabývajících se Chytrou infrastrukturou a energetikou
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Jan Koudelka, Ph.D. a prof. Ing. Petr Toman, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií | Stabilita v moderních elektrických sítích |
| 2. | Mgr. Denis Zabelin, Ph.D a prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie | Plazmonově stimulovaná příprava zeleného vodíku a jeho skladování |
| 3. | Ing. Karel Denk, Ph.D. a doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie | Construction and operation parameters influence study on the characteristics of an alkaline water electrolysis stack |
| 4. | Ing. Jakub Klečka, Ph.D. a doc. Ing. Jan Siegl, CSc. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská | Deposition of functional coatings by inductively-coupled plasma torch |
| 5. | Mgr. Nikola Hanišáková, Ph.D. a doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta | The application of anaerobic cultivation techniques in applied geomicrobiology |
Cena Wernera von Siemense 2024 očima vítězů
Jak vnímají Cenu Wernera von Siemense její laureáti a jaké zažívali pocity, když se o dozvěděli o svém vítězství?
Slavnostní večer Ceny Wernera von Siemense 2024
